_

Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe

(Tisková zpráva: Kanál Dunaj-Odra-Labe: Rozhazování peněz a hazard s krajinou, prohlašují odborníci)

Jakožto zástupci odborných společností a akademických pracovišť vyjadřujeme zásadní znepokojení nad usnesením o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), které v pondělí 5. října na svém jednání přijala vláda České republiky. Považujeme za nepřijatelné, aby bez náležité společenské a odborné diskuse vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části.

S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i našich vlastních šetření a odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty. Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Tyto argumenty, včetně řady dalších, jsme již dříve shrnuli ve stanovisku části odborné veřejnosti.

V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem. Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu, a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.

 

V Praze 8. října 2020

 

Prohlášení připravili zástupci České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti s přispěním řady níže uvedených signatářů.

 

Podepsaní zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):

doc. Robert Antonín, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity

doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové

prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR

doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity

Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu

RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické

prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa

prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze

doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity

prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR

Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické

Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu

doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni

doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti

prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky

prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze

Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů

doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů

doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy

doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity

prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické

doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové

doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR

prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity

PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu

prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR

prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)

doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti

prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR

doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti

doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR

prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti

prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR

Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu

prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR

prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU

doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti

doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti

doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze

prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii

doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze

prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)

prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti

RNDr. Václav Škarpich, Ph.D.,  vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR

doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR

doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii

doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy

prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR

prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti

doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR

 

Kontakty pro média:

doc. Jan Hradecký, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, tel: 734796545, email: Jan [dot] Hradeckyatosu [dot] cz

doc. Martin Rulík, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, tel: 724279588, email: martin [dot] rulikatupol [dot] cz

prof. Jan Frouz, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, tel: 725653058, email: frouzatnatur [dot] cuni [dot] cz

 

Přílohy:

Usnesení vlády ke studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/IHOABU5J9F5M )

Stanovisko k plánované výstavbě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (https://www.limnospol.cz/useruploads/stanovisko_d-o-l.pdf)

Usnesení Senátu České republiky k závěrům veřejného slyšení Senátu s názvem „Potřebuje Česká republika vodní koridor Dunaj - Odra - Labe?“ (https://www.senat.cz/doc2html/1319956687/)

Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (https://www.mdcr.cz/MDCR/media/Dokumenty/Vodn%c3%ad%20doprava/Studie%20proveditelnosti%20D-O-L/DOL.zip)

Výzva odborníků pro MZe: Kácením české lesy nezachráníme

Tisková zpráva k výzvě: Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové

 

České hospodářské lesy zažívají v posledních letech nebývalou kalamitu. Při ní odumírají velké plochy smrků a borovic, což souvisí se suchem a přemnožením hmyzích škůdců. Protože naši předkové v minulosti vysázeli tyto stromy na většině území Česka, trh je přesycen dřevem. Cena dřeva rychle klesá mnohdy až pod úroveň nákladů na jeho vykácení a dopravu na místo prodeje. To představuje velký problém pro vlastníky lesů, kteří pochopitelně chtějí mít ze svých pozemků ekonomický užitek.

 

Pro společnost, reprezentovanou státem, mají však lesy daleko více přínosů než pouhý ekonomický zisk plynoucí z prodeje dřeva. Všichni potřebujeme především zdravé a fungující lesy, které zabezpečí čištění vody a vzduchu, ochranu půdy a biologické rozmanitosti i stabilní klima. Stát by proto měl prioritně financovat tyto tzv. ekosystémové služby, které soukromé lesy a jejich vlastníci poskytují společnosti. Tomu ovšem příspěvková politika státu často neodpovídá.

 
Příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity poskytované Ministerstvem zemědělství (1) jsou vázány na množství pokácených a zpracovaných odumřelých a odumírajících jehličnatých stromů. Zpracování stromů za účelem jejich prodeje je v ekonomickém zájmu vlastníků lesů, ale nepředstavuje žádný přínos pro samotný les ani jeho ekosystémové služby. Ve skutečnosti není ponechání odumřelých stromů na místě pro les žádný problém. Odumřelé stromy, které škůdci (brouci ze skupiny kůrovců) již opustili, nepředstavují riziko z hlediska dalšího šíření těchto nebo jiných škůdců.
 
Odumřelé stromy a mrtvé dřevo ponechané v lese je nenahraditelné z hlediska biologické rozmanitosti (biodiverzity), protože na něm nebo v něm žije mnoho užitečných mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů. Je také důležité pro zmírňování klimatických změn, protože je v něm uložen uhlík, který by se jinak v atmosféře (jako složka skleníkového plynu oxidu uhličitého) podílel na oteplování klimatu. Spálením neprodejného dřeva (tak jak někteří navrhují; 2) by se uhlík obsažený ve dřevě okamžitě uvolnil do vzduchu. Ponechání odumřelých stromů v lese tedy představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek biologické rozmanitosti a klimatickou změnu (3).
 
Vykácením odumřelých stromů a odvozem dřeva české lesy nezachráníme, ani nevytvoříme podmínky pro zdravé budoucí lesy. Pokud se vlastníkovi nevyplatí odumřelé stromy pokácet a zpracovat, stát by ho k tomu neměl nutit pomocí předpisů, ani by ho v tom neměl podporovat a zpracování odumřelých stromů nepřímo financovat. Stát by měl naopak zajistit takové nástroje, které podpoří ponechávání mrtvého dřeva v lese (samozřejmě ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa) a takové aktivity vlastníků, které povedou k zachování a obnově lesů zdravých. Kromě ponechávání mrtvého dřeva v lesích by tudíž měl stát podporovat využívání a ochranu přirozené obnovy, zajištění přirozené skladby dřevin a strukturní rozmanitosti. To znamená aktivity, které povedou k vytvoření lesů strukturně rozmanitých a smíšených, složených z původních druhů dřevin přizpůsobených danému místu. Jedině takové lesy budou dostatečně zdravé, tj. odolné ke změnám klimatu, schopné se vypořádat s přemnožením patogenů a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti. Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů, a vhodným způsobem by měl stát takové hospodaření podporovat i v lesích soukromých.
 
(1) http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/dotace-v-lesnim-hospodarstvi-a-myslivosti/financni_prispevky_na_kurovcove/
 
Signatáři:
Česká společnost pro ekologii, předseda RNDr. Robert Tropek, Ph.D. http://www.cspe.cz/, 575 členů
Česká botanická společnost, předseda prof. RNDr. Karel Prach, CSc., https://botanospol.cz/, 670 členů
Česká společnost entomologická, předseda RNDr. David Král, Ph.D., https://www.entospol.cz/
Česká vědecká společnost pro mykologii, předseda Mgr. Jan Holec, Dr., http://czechmycology.org/
 
 
Prof. Miroslav Svoboda, Katedra ekologie lesa FLD ČZU v Praze, www.facebook.com/kel.fld.czu.cz
Dr. Vojtěch Čada, Katedra ekologie lesa FLD ČZU v Praze

 

ČSPE se připojuje k mezinárodnímu Dni ekologie - rozhovory o ekologii

Evropská ekologická federace (European Ecolological Federation, https://www.europeanecology.org/), jejímž je Česká společnost pro ekologii členem, nás vyzvala k připojení se k mezinárodnímu Dni ekologie (Ecology Day, https://www.ecologyday.eu/en/), který probíhá pod záštitou ekologických společností jednotlivých evropských států. Cílem celé akce je propagovat ekologickou vědu a její uplatnění ve společnosti. Protože výzva přišla na poslední chvíli, a vzhledem k současné situaci, jsme se rozhodli, že se připojíme rádi, ale pojmeme to jako "nultý ročník" a spíše budeme uvažovat o hojnějších aktivitách pro příští rok.

V rámci nultého ročníku připravila Jana Jersáková rozhovory o vodě v krajině s Jakubem Hruškou a Jindřichem Durasem a o vymírání hmyzu s Robertem Tropkem. Rozhovory se pokusíme nabídnout médiím, stejně jako informaci o konání Dne ekologie. Zároveň na jejich základě připravuje Kateřina Čihákové učební materiály v rámci dlouhodobého projektu Učíme se venku.

Pokud by členové společnosti měli další nápady, zejména pro příští ročníky, uvítáme je! Kontaktujte, prosím, výbor ČSPE (infoatcspe [dot] cz), nebo přímo Kateřinu Čihákovou, která si vzala tuto popularizační akci na starosti.

Zástupci odborných spolků jednali s premiérem o "Soutoku"

Dne 8.9. zástupci odborných společností diskutovali s premiérem Andrejem Babišem ochranu jihomoravských lužních lesů (tzv. Moravská Amazonie). Kvůli koronaviru schůzka proběhla přes internet, vedle premiéra byl „připojen“ ředitel AOPK František Pelc, odborné spolky reprezentovali David Storch (ČSPE) a Lukáš Čížek (ČSE a ČSPE).

Premiér na úvod řekl, že nedávno četl „Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů“ ze začátku letošního června i „Otevřený dopis odborných společností v reakci na ostudnou formu komunikace Ministerstva zemědělství“, v níž si odborné společnosti stěžovaly na reakci náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství pana Mgr. Patrika Mlynáře.

David Storch pak premiérovi stručně představil význam jihomoravských luhů, zmínil jejich tristní stav a letité marné snahy o jejich ochranu. Za hlavní překážku ochrany označil postoj Ministerstva zemědělství. Premiér následně zavolal ministru zemědělství, který řekl, že MZe k problematice ochrany JM luhů chystá konferenci a zmínil existenci biosférické rezervace Dolní Morava.

Premiér projevil vůli problém řešit. Navrhl schůzku, respektive videokonferenci, s účastí svou, ministrů Ze a ŽP, ředitele LČR, zástupců AOPK a odborných společností. Taková schůzka by mohla znamenat zásadní průlom. Snad proběhne, dosavadní postup nicméně dává jistou naději.

 

Vyhlášení výsledků Ceny Vojtěcha Jarošíka za rok 2019

Laureáti Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie, jež je udělována katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českou společností pro ekologii, jsou v letošním koronavirovém roce vyhlašováni již pošesté.

V tomto ročníku bylo do soutěže přihlášeno celkem dvacet prvoautorských studentských publikací, jež vyšly v mezinárodních recenzovaných časopisech v r. 2019. To je v relativně krátké historii soutěže rekordní počet, přitom kvalita přihlášených prací neklesá, spíše naopak. Po loňském „výpadku“, kdy se do soutěže vůbec nepřihlásili zástupci moravských vysokých škol a naprosto dominovali uchazeči z alma mater Vojtěcha Jarošíka, pražské PřF UK, kde vznikly všechny tři oceněné práce, byla letos situace mnohem vyrovnanější. Sedm přihlášených publikací z UK tvořilo jen třetinu pomyslného pelotonu, stejný počet uchazečů byl z Jihočeské univerzity, čtyři z Masarykovy univerzity a po jedné studentce se přihlásilo z Univerzity Palackého a České zemědělské univerzity.

Přihlášení publikace posuzovalo deset hodnotitelů složených ze zástupců ČSPE a katedry ekologie PřF UK. Každý člen komise měl těžký úkol vybrat na základě originality prací a jejich příspěvku k ekologickému poznání tři práce obzvláště hodné ocenění. Výsledek hodnocení byl nakonec ale poměrně jednoznačný a je zajímavé, že každá oceněná práce vznikla na jiné instituci.

Na prvním místě se umístila práce Michaela Mikáta, doktoranda katedry zoologie PřF UK, publikovaná v PNAS po názvem „Polyandrous bee provides extended offspring care biparentally as an alternative to monandry based eusociality”. Zajímavostí této publikace přitom je, že v sedmičlenném autorském týmu jsou kromě prvního autora hned čtyři další studenti, kteří se jako dobrovolníci (často ještě v gymnaziálním věku) do projektu zapojili. Na druhém místě se umístila práce Daniela Souto-Vilaróse, absolventa PřF Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, nazvaná „Faster speciation of fig-wasps than their host figs leads to decoupled speciation dynamics: snapshots across the speciation continuum“ vydaná v časopise Molecular Ecology. Třetí příčku pak obsadila makroekologická práce Lenky Harmáčkové z PřF Univerzity Palackého publikovaná v Journal of Animal Ecology pod názvem „Specialization and niche overlap across spatial scales: Revealing ecological factors shaping species richness and coexistence in Australian songbirds“. Všichni tři ocenění budou vyzváni, aby své výsledky prezentovali na příští konferenci České společnosti pro ekologii.

Jak z výběru oceněných, tak z přehledu všech přihlášených prací je zřejmé, že doktorandi českých a moravských vysokých škol dokážou během svého studia vyprodukovat velmi kvalitní vědecké práce a uspět s nimi v prestižních mezinárodních časopisech. Doufejme, že i v dalším ročníku ceny se to potvrdí.

V příštím roce (do konce dubna 2021) bude možno přihlásit do soutěže o Cenu Vojtěcha Jarošíka studentské prvoautorské publikace vyšlé ve finální podobě během r. 2020. Více informací o Ceně včetně seznamu v minulosti přihlášených prací je k dispozici na jejích webových stránkách: https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/cena

 

Nejlépe hodnocené publikace nominované
na Cenu Vojtěcha Jarošíka za r. 2019

  1. Mikát M., Janošík L., Černá K., Matoušková E., Hadrava J., Bureš V., Straka J. (2019) Polyandrous bee provides extended offspring care biparentally as an alternative to monandry based eusociality. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 116: 6238-6243. https://doi.org/10.1073/pnas.1810092116
  2. Souto-Vilarós D., Machac A., Michalek J., Darwell C.T., Sisol M., Kuyaiva T., Isua B., Weiblen G.D., Novotny V., Segar S.T. (2019) Faster speciation of fig-wasps than their host figs leads to decoupled speciation dynamics: snapshots across the speciation continuum. Molecular Ecology, 28: 3958-3976. https://doi.org/10.1111/mec.15190
  3. Harmáčková L., Remešová E., Remeš V. (2019) Specialization and niche overlap across spatial scales: Revealing ecological factors shaping species richness and coexistence in Australian songbirds. Journal of Animal Ecology 88: 1766-1776. https://doi.org/10.1111/1365-2656.13073

 

ostatní přihlášené práce (seřazené abecedně dle autorů):

Biella P., Akter A., Ollerton J., Tarrant S., Janeček Š., Jersakova J. Klecka J. (2019) Experimental loss of generalist plants reveals alterations in plant-pollinator interactions and a constrained flexibility of foraging. Scientific Reports, 9: 7376. https://doi.org/10.1038/s41598-019-43553-4

Bishop J., Kopalova K., Darling J.P., Schulte N.O., Kohler T.J., McMinn A., Spaulding S.A., Mcknight D.M., Van de Vijver B. (2019) Sabbea gen. nov., a new diatom genus (Bacillariophyta) from continental Antarctica. Phytotaxa, 418: 42-56. https://doi.org/10.11646/phytotaxa.418.1.2

Diblíková L., Pipek P., Petrusek A., Svoboda J., Bílková J., Vermouzek Z., Procházka P., Petrusková T. (2019) Detailed large-scale mapping of geographic variation of Yellowhammer Emberiza citrinella song dialects in a citizen science project. Ibis, 161: 401-414. https://doi.org/10.1111/ibi.12621

Francová K., Šumberová K., Kučerová A., Čtvrtlíková M., Šorf M., Borovec J., Drozd B., Janauer G., Vrba J. (2019) Macrophyte assemblages in fishponds under different fish farming management. Aquatic Botany, 159: 103131. https://doi.org/10.1016/j.aquabot.2019.103131.

Kolar V., Boukal D.S., Sentis A. (2019) Predation risk and habitat complexity modify intermediate predator feeding rates and energetic efficiencies in a tri‐trophic system. Freshwater Biology 64, 1480-1491. https://doi.org/10.1111/fwb.13320

Konečná V., Nowak M. D., Kolář F. (2019) Parallel colonization of subalpine habitats in the central European mountains by Primula elatior. Scientific Reports, 9: 3294. https://doi.org/10.1038/s41598-019-39669-2

Kukla J., Whitfeld T., Cajthaml T., Baldrian P., Veselá‐Šimáčková H., Novotný V., Frouz J. (2019) The effect of traditional slash‐and‐burn agriculture on soil organic matter, nutrient content, and microbiota in tropical ecosystems of Papua New Guinea. Land Degradation & Development, 30: 166-177. https://doi.org/10.1002/ldr.3203

Lastra González D., Baláž V., Solský M., Thumsová B., Kolenda K., Najbar A., Najbar B., Kautman M., Chajma P., Balogová M., Vojar J. (2019) Recent findings of potentially lethal salamander fungus Batrachochytrium salamandrivorans. Emerging Infectious Diseases, 25: 1416-1418. https://doi.org/10.3201/eid2507.181001

Macek M., Kopecký M., Wild J. (2019) Maximum air temperature controlled by landscape topography affects plant species composition in temperate forests. Landscape Ecology 34: 2541-2556. https://doi.org/10.1007/s10980-019-00903-x

Michálek O., Kuhn-Nentwig L., Pekár S. (2019) High specific efficiency of venom of two prey-specialised spiders. Toxins, 11: 687. https://doi.org/10.3390/toxins11120687

Mottl O., Plowman N.S., Novotny V., Gewa B., Rimandai M., Klimes P. (2019) Secondary succession has surprisingly low impact on arboreal ant communities in tropical montane rainforest. Ecosphere, 10: e02848. https://doi.org/10.1002/ecs2.2848

Procházková L., Remias D., Řezanka T., Nedbalová L. (2019) Ecophysiology of Chloromonas hindakii, sp. nov. (Chlorophyceae), causing orange snow blooms at different light conditions. Microorganisms, 7: 434. https://doi.org/10.3390/microorganisms7100434

Šímová A., Pánek T., Gałka M., Zernitskaya V., Hájková P., Brodská H., Jamrichová E., Hájek M. (2019) Landslides increased Holocene habitat diversity on a flysch bedrock in the Western Carpathians. Quaternary Science Reviews 219: 68–83. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2019.07.009

Singh P., Těšitel J., Plesková Z., Peterka T., Hájková P., Dítě D., Pawlikowski P., Hájek M. (2019) The ratio between bryophyte functional groups impacts vascular plants in rich fens. Applied Vegetation Science, 22: 494-507. https://doi.org/10.1111/avsc.12454

Thierry M., Hrček J., Lewis O.T. (2019) Mechanisms structuring host–parasitoid networks in a global warming context: a review. Ecological Entomology, 44: 581-592. https://doi.org/10.1111/een.12750

Tuma J., Fleiss S., Eggleton P., Frouz J., Klimes P., Lewis O.T., Yusah K.M., Fayle T.M. (2019) Logging of rainforest and conversion to oil palm reduces bioturbator diversity but not levels of bioturbation. Applied Soil Ecology, 144: 123–133. https://doi.org/10.1016/j.apsoil.2019.07.002

Večeřa M., Divíšek J., Lenoir J., Jiménez‐Alfaro B., Biurrun I., Knollová I., Agrillo E., Campos J. A., Čarni A., Jiménez G.C., Ćuk M., Dimopoulos P., Ewald J., Fernández‐González F., Gégout J.-C., Indreica A., Jandt U., Jansen F., Kącki Z., Rašomavičius V., Řezníčková M., Rodwell J.S., Schaminée J.H.J., Šilc U., Svenning J.-C., Swacha G., Vassilev K., Venanzoni R., Willner W., Wohlgemuth T., Chytrý, M. (2019) Alpha diversity of vascular plants in European forests. Journal of Biogeography, 46: 1919–1935. https://doi.org/10.1111/jbi.13624

 

Tisková zpráva: Ministerstvo zemědělství uráží odbornou veřejnost! Odborné společnosti žádají odvolání náměstka MZe

Odborné společnosti jsou šokovány způsobem komunikace Ministerstva zemědělství. Spolky sdružující přes 6 000 vědců a odborníků ve společném stanovisku nedávno žádaly zajištění ochrany tzv. Moravské Amazonie. Na stanovisko odpovědělo MZe, jehož postoj ochranu unikátního území vlastněného státem dlouhodobě znemožňuje. Odpověď náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství pana Mgr. Patrika Mlynáře obsahuje nepravdivá tvrzení a ignoruje právní realitu i vědecké poznatky. Odborné společnosti její obsah i formu považují za natolik skandální a urážlivé, že v otevřeném dopise žádají veřejnou omluvu a/nebo odvolání náměstka z funkce.

Ornitologové, botanici, entomologové, limnologové, ekologové, arachnologové i ochránci netopýrů a motýlů. Ti všichni ve společném prohlášení žádají důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů přezdívaných Moravská Amazonie (Příloha I). O té se jedná už od minulého století a je zmíněna v několika vládních usneseních. „Jde o jednu z biologicky nejbohatších částí naší země, ve střední Evropě naprostý unikát. Měla tu být chráněná krajinná oblast, v roce 2011 vláda rozhodla o vyhlášení sítě rezervací. Dodnes nevznikla ani jediná. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě nadále dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ říká předseda České společnosti entomologické RNDr. David Král, Ph.D.

MZe ve své odpovědi (Příloha II) odborné společnosti obviňuje z neobjektivního „hodnocení vlivu lesnického hospodaření na vývoj a stav lužních lesů“. Tomu se podivuje prof. RNDr. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii: „Stanovisko odráží postoj vědecké komunity založený na řadě vědeckých studií, shrnuje odbornou diskusi ve vědeckých společnostech sdružujících tisíce členů včetně akademiků z většiny našich univerzit, Akademie věd ČR a dalších vědeckých institucí.“ A dodává: „Pan náměstek, jakožto vedoucí sekce přímo zodpovědné za stav našich lesů, může v tomto ohledu být jen těžko arbitrem objektivity.“

Podle MZe ochranu Moravské Amazonie zajišťuje existence biosférická rezervace. „Biosférické rezervace nemají žádnou oporu v našich zákonech. Z jejich existence proto neplyne nic, co by jakkoli přispělo k ochraně přírody. To by na MZe měli vědět,“ říká prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., místopředseda Českého národního komitétu mezivládního programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and the Biosphere) a člen České limnologické společnosti. „S pomocí svého honosně znějícího jména, tato biosférická rezervace od svého vzniku navíc veřejně obhajuje a bagatelizuje poškozování přírody, kterého se v oblasti dopouštějí Lesy ČR. Státní podnik ji vydatně sponzoruje a je s ní propojen také personálně,“ dodává prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc.

Nutnost zajistit ochranu v souladu s platnou legislativou zdůrazňuje také dlouholetý předseda Českého národního komitétu programu UNESCO Člověk a biosféra, PhDr. Ivan Rynda, který činnost biosférických rezervací u nás koordinuje (Příloha III).

MZe ve stanovisku odborníků vidí „nepřátelskou emotivnost“ a „účelové načasování“. „Snahy o ochranu lužních lesů sahají do hlubin minulého století. Naše prohlášení není nepřátelsky emotivní, pouze odráží údiv nad desítky let trvající neschopností nebo neochotou vyřešit palčivý problém jednoho z biologicky nejhodnotnějších území u nás,“ říká prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., místopředseda České botanické společnosti. „Na základě vládního usnesení připravila ochrana přírody návrh „sítě rezervací“. S ním MZe nesouhlasí, státní Lesy proto vytvořily vlastní, extrémně redukovaný návrh „sítě rezervací“. K navrhování chráněných území ale nemají mandát ani odbornost. Načasování našeho stanoviska pouze odráželo tento konflikt mezi orgány ochrany přírody a správcem státních lesů,“ dodává RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Podle otevřeného dopisu odborných společností (Příloha IV) odpověď MZe indikuje odbornou nekompetenci, trvající neochotu vyslyšet odborné argumenty i přezíravý postoj k veřejnosti jako takové. „Odpověď pana náměstka proto považujeme za natolik urážlivou vůči vědecké obci, že jsme nuceni žádat o veřejnou omluvu a odvolání pana náměstka z funkce.“ píše se v závěru otevřeného dopisu.

 

Kontakty:

RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické

email: kraldavid59atgmail [dot] com; tel.: 731 248 145

 

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti

email: prachatprf [dot] jcu [dot] cz, tel.: 605 174 011

 

Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., místopředseda České botanické společnosti

email: chytryatsci [dot] muni [dot] cz, tel.: 605 341 897

 

RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii

email: robert [dot] tropekatgmail [dot] com, tel.: 777 755 785

 

Prof. RNDr. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii

email: storchatcts [dot] cuni [dot] cz, tel.: 603 469 579

 

Přílohy:

Příloha I: Moravská Amazonie urychleně potřebuje adekvátní péči, správu a územní ochranu. Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů

http://www.cspe.cz/spolecne-prohlaseni-odbornych-spolecnosti-k-problematice-ochrany-jihomoravskych-luhu

Příloha II: Odpověď náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství pana Mgr. Patrika Mlynáře

http://www.cspe.cz/sites/default/files/downloads/news/28745-2020-mze-16210-vyjadreni-mze.pdf

Příloha III: Stanovisko předsedy Českého národního komitétu mezivládního programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and the Biosphere), PhDr. Ivana Ryndy, k problematice lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje a k odpovědi pana Mgr. Patrika Mlynáře, náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství na Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských lužních lesů

http://www.cspe.cz/sites/default/files/downloads/news/stanoviskopredsedycnkmab.pdf

Příloha IV: Otevřený dopis odborných společností v reakci na ostudnou formu komunikace Ministerstva zemědělství

http://www.cspe.cz/sites/default/files/downloads/news/otevreny-dopis-odbornych-spolecnosti-mze-20200820.pdf

 

 

 

 

 

Nabídka pracovní pozice - AOPK ČR

AOPK ČR nabízí dvě pracovní pozice pro botaniky. Podrobnosti jsou v přílohách, deadline pro přihlášení 24.7.2020.

Reakce MŽP a MZe na společné stanovisko odborných společností k jihomoravským luhům

K nedávnému stanovisku odborných společností k ochraně lužních lesů v oblasti Soutoku jsme sepsali i průvodní dopis adresovaný předsedovi mlády a ministrům životního prostředí a zemědělství (http://www.cspe.cz/spolecne-prohlaseni-odbornych-spolecnosti-k-problematice-ochrany-jihomoravskych-luhu). V posledních dnech jsme obdrželi reakce z obou ministerstvech, jsou přiloženy níže. Kancelář premiéra se (zatím?) nevyjádřila. Jak se můžete přesvědčit, přístup obou ministerstvech je diametrálně odlišný. Podepsaní zástupci odborných společností se shodli, že arogantní tón reakce MZe (zejména jejího posledního odstavce), společně s několika obsaženými zavádějícími informacemi, si zaslouží naší další reakci. O dalším postupu budeme členy ČSPE informovat.

Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů

Moravská Amazonie urychleně potřebuje adekvátní péči, správu a územní ochranu

Česká republika se potýká s řadou problémů. Pokles přírodní rozmanitosti je jedním z nich. A právě z tohoto pohledu je Moravská Amazonie naprosto prioritní území. Bez adekvátního řešení situace zde nemáme šanci pokles přírodní rozmanitosti naší země zastavit ani zpomalit. Jde o přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě. Česká republika je prakticky všechny vlastní. Přesto už několik desetiletí není schopna zajistit jim ochranu a vidí v nich především zdroj dřeva. Státní lesy tu na státní půdě každoročně zlikvidují mnoho hektarů  porostů plných chráněných živočichů a rostlin. Za komunismu jsme velkou část jihomoravské lužní krajiny zničili výstavbou Novomlýnských nádrží. Naše ignorance a motorové pily nyní dobíjejí zbytky. Je nezbytné okamžitě zastavit devastaci tohoto unikátního území a zajistit mu konečně řádnou péči a ochranu!

Lužní krajina podél dolních toků řek Moravy a Dyje mezi Hodonínem a Pálavou, přezdívaná Moravská Amazonie (MA), je unikátní v mnoha ohledech. Rychle mizí obrovské staré stromy plné ohrožených tvorů a další unikátní fenomény. MA je nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů (biosférická rezervace UNESCO, mokřad mezinárodního významu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, přírodní park a lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity). Žádný z nich ale nepřinesl potřebnou ochranu. Proti rychlé těžbě dřeva, která je hlavním, byť zdaleka ne jediným problémem, jsou účinné jen přírodní rezervace a památky. Ty ale chrání sotva 2 % lesů MA. Přitom v Praze je takto chráněno asi 4,6 % území města!

O ochraně MA se jedná už od minulého století. Začátkem tohoto století se vláda usnesla na záměru vyhlásit zde chráněnou krajinnou oblast. Tento záměr byl opuštěn v roce 2011. Pak vláda rozhodla, že zde mají být vyhlášena menší chráněná území. Návrh soustavy přírodních památek a rezervací existuje od roku 2014. Dodnes nevznikla ani jediná. Skončila platnost lesního hospodářského plánu, který po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) omezoval těžby v některých cenných částech území. Nyní hrozí, že tyto a další zbytky starších lesů MA padnou. Postoj státních Lesů ČR a Ministerstva zemědělství lze spolu s liknavým postupem Ministerstva životního prostředí označit za hlavní příčiny aktuálního stavu.

Ministerstvo životního prostředí by mělo okamžitě zastavit devastaci našich nejcennějších lesů a začít naplňovat usnesení Vlády tím, že vyhlásí připravenou soustavu maloplošných zvláště chráněných území v MA dle stávajícího návrhu AOPK ČR. Tento krok by nejcennějším místům konečně přinesl potřebnou ochranu. Je těžko pochopitelné, proč k němu nedošlo již před lety. Posléze je třeba zajistit řádnou ochranu celého území luhů např. formou chráněné krajinné oblasti, jak to požaduje nejen odborná veřejnost, ale čím dál hlasitěji i místní obyvatelé.

S ohledem na mimořádnou hodnotu území a dekády zanedbávání jeho problémů je nezbytné, aby řešení bylo rychlé a zahrnovalo všechny části MA, nikoli jen jednotlivá polesí. Věříme, že relevantní složky státní ochrany přírody i státní podnik Lesy České republiky a Ministerstvo zemědělství si uvědomují vážnost situace, a budou proto ochranu jihomoravských luhů považovat za prioritní, a budou intenzivně spolupracovat na realizaci nezbytných opatření. V rámci možností nabízí naše společnosti svou expertizu a veškerou další možnou pomoc, která může přispět k naplnění společného cíle.

Česká botanická společnost

Benátská 433/2, 128 01 Praha 2 - Nové Město (https://botanospol.cz/)

Předseda: prof. RNDr. Karel Prach, CSc.

email: prachatprf [dot] jcu [dot] cz, tel.: 605174011

 

Česká limnologická společnost

Viničná 1594/7, 128 00 Praha – Nové Město (http://www.limnospol.cz/cz)

Předseda: Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.

email: predsedaatlimnospol [dot] cz, tel: 221 951 809

 

Česká společnost arachnologická

Lipová 1557/3, 370 05 České Budějovice 

Předseda: RNDr. Milan Řezáč, Ph.D.

email: rezacatvurv [dot] cz, tel: 702 087 681

 

Česká společnost entomologická

Viničná 1594/7, 12800 Praha 2 - Nové Město (https://www.entospol.cz/)

Předseda: RNDr. David Král, Ph.D.

email:%20kraldavid59atgmail [dot] com ( kraldavid59atgmail [dot] com); tel.: 731 248 145

 

Česká společnost pro ekologii

Branišovská 1645/31a, 37005 České Budějovice (http://www.cspe.cz/)

Předseda: RNDr. Robert Tropek, Ph.D.

email: robert [dot] tropekatgmail [dot] com, tel.: 777 755 785

 

Česká společnost ornitologická

Na Bělidle 34, 150 00 Praha - Smíchov (https://www.birdlife.cz/)

Ředitel: Mgr. Zdeněk Vermouzek

email: vermatbirdlife [dot] cz, tel.: 773 380 285

 

Česká společnost pro ochranu netopýrů

Viničná 7, 128 44 Praha 2 – Nové Město (https://www.ceson.org/)

Ředitel: doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.

email: netopyratceson [dot] org, tel: 774 080 402

 

Společnost pro ochranu motýlů

M-palác, Heršpická 813/5, 639 00 Brno (http://www.lepidoptera-som.cz/)

Předseda: Ing. Alois Pavličko, Ph.D.

email: alois [dot] pavlickoatseznam [dot] cz,

 

Tyto odborné společnosti sdružují více než 6 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody.

 

Veřejná podpora "pastevních rezervací" u Milovic

Česká společnost pro ekologii se rozhodla veřejně podpořit aktivity o. p. s. Česká krajina související se zaváděním a udržováním pastevního managementu v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá. Znění dopisu adresovaného hejtmance a zástupcům Rady Středočeského kraje zveřejňujeme níže, dopis je rovněž přiložen pod touto aktualitou.

 

Vážená paní hejtmanko, vážení zástupci Rady Středočeského kraje,

jménem České společnosti pro ekologii (ČSPE) Vás oslovujeme v souvislosti s pastevními rezervacemi, jejichž zřízení Středočeský kraj umožnil a jejichž provoz podporuje. Jako odborná společnost sdružující vědce a odborné pracovníky spjaté s vědeckým oborem ekologie Vám chceme za podporu pastevních rezervací poděkovat a vyzdvihnout, v čem podle našeho odborného názoru spočívá jejich vědecký i zcela praktický význam.

Jistě víte, že stav evropské a zejména naší přírody není dobrý. Rychlý pokles přírodní rozmanitosti snad všech skupin organizmů a drastický pokles početnosti a druhové rozmanitosti hmyzu jsou faktory, které začínají ohrožovat takzvané ekosystémové služby, tedy ty funkce přírody a krajiny, na nichž jsme všichni životně závislí – od opylování rostlin po tvorbu půd nebo likvidaci mrtvé rostlinné a živočišné hmoty. Tento pokles přírodní rozmanitosti již zasáhl nejen běžnou krajinu, ale dokonce i chráněná území. Ochrana přírody na tento problém teprve hledá adekvátní odpovědi, přičemž je zjevné, že sebebohatší společnost nemůže věčně spoléhat na „zahradnickou“ péči o poslední zbytky druhově bohatých stanovišť. A právě pastevní rezervace ve Středočeském kraji naznačují cestu, jíž by se toto hledání mohlo vydat. Středočeský kraj je v tomto průkopníkem, jedním z mála, který se může pyšnit zaváděním tohoto moderního ochranářského přístupu, bohatě vyzkoušeného v několika západoevropských zemích.

Pastevní rezervace spravované o. p. s. Česká krajina jsou v celé střední Evropě unikátní způsobem péče, který je aplikován na dostatečné rozloze. Vycházejí z dlouho přehlíženého poznatku, že druhová rozmanitost rostlin a živočichů evropské přírody se v dávné minulosti vyvinula v přítomnosti velkých býložravců. Ty naši předkové vyhubili, aby je vzápětí nahradili tradičním hospodařením a pastvou domácích zvířat. Maloplošné, pracné a dnes již neefektivní hospodaření našich předků tak mimoděk umožnilo přežít mnohým rostlinám a živočichům. K zemědělským postupům středověku nebo baroka se již nevrátíme, ale alespoň na některé lokality můžeme vrátit aktéry, jimž evropská krajina a příroda vděčí za své přírodní bohatství. Takto je možné úbytek přírodní rozmanitosti alespoň lokálně zastavit a zvrátit.

Po pouhých pěti letech existence pastevních rezervací se ukazuje, že takzvaná přirozená pastva kombinovaných stád „divokých“ koní a turů dokáže na zanedbaných plochách bývalých vojenských cvičišť potlačit agresívní druhy trav a křovin, včetně jejich suché odumřelé biomasy, a zajistit návrat trávníků kvetoucích po celou vegetační sezónu. Znovu se daří rostlinám, jež zde v minulých letech doslova živořily – příkladem budiž zákonem chráněný hořec křížatý či hvozdík svazčitý. Spolu se vzácnými rostlinami se zvedají počty na ně navázaných druhů hmyzu. K těm patří ohrožení motýli modrásek hořcový nebo modrásek hnědoskrvnný. Přímo v ploše pastvin prosperují například i charismatičtí noční motýli bourovec jetelový či štětconoš jetelový, kteří jinde než na rozsáhlých květnatých trávnících nedovedou přežít. Vedle denních a nočních motýlů zde prosperují populace vzácných a ohrožených samotářských včel, brouků vázaných na zvířecí trus, ale i ohrožených ptáků a savců.

Úspěchy pastevních rezervací ukazují, že osvícené krajské úřady mohou být klíčové při prosazování nových přístupů k ochraně přírody. Obrovský zájem široké veřejnosti napovídá, jak skloubit ochranu přírody se zájmem veřejnosti. Pozitivní ohlasy v médiích, včetně těch zahraničních a odborných, množství realizovaných exkurzí místních i zahraničních návštěvníků, to vše prozrazuje nadregionální a mezinárodní význam celého projektu. Dění v rezervacích pozorně sleduje odborná veřejnost u nás i v zahraničí. Do blízké budoucnosti si dovedeme představit řadu možností dalšího rozvoje, od vybudování moderního návštěvnického centra s ubytovacími kapacitami, až po organizování vzdělávacích a zážitkových pobytů pro nejrůznější typy zájemců. Podmínkou dalšího pozitivního vývoje však je další rozvoj pastevních rezervací, včetně zvětšení jejich rozlohy.

Tímto se přimlouváme za zachování a včasné rozšíření pastevních rezervací ve Středočeském kraji, zejména v prostoru bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá, kde je tato dobrá praxe díky podpoře kraje již zavedena. V případě jakýchkoliv dotazů či žádostí o doplňující informace se na nás neváhejte obrátit, rádi budeme odborně nápomocni.

S úctou za výbor České společnosti pro ekologii,

RNDr. Robert Tropek, Ph.D. (předseda ČSPE; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR)

Prof. David Storch, Ph.D. (místopředseda ČSPE; Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. (člen výboru ČSPE; Biologické centrum AV ČR)

RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D. (člen výboru ČSPE; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Doc. Vladimír Remeš, Ph.D. (člen výboru ČSPE; Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Přihlášky o Cenu Vojtěcha Jarošíka za rok 2019

***English below***

Na počest vynikajícího českého ekologa a zakladatele katedry ekologie PřF UK, prof. Vojtěcha Jarošíka, vyhlašuje katedra spolu s Českou společností pro ekologii cenu za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie. Cena je udělována za původní vědeckou publikaci, jejímž prvním autorem je student či studentka české vysoké školy. Cena je spojena s finanční odměnou ve výši 10 tisíc Kč. Více na www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/cena 

V ROCE 2020 LZE PŘIHLÁSIT PRÁCE VYŠLÉ VE FINÁLNÍ PODOBĚ V ROCE 2019.

Jak se přihlašovat: e-mailem na ecologyatnatur [dot] cuni [dot] cz, předmět “Cena Vojtěcha Jarošíka”

Kdy se přihlašovat: do 30. dubna 2020

Kdo se může přihlásit:

• student(ka) nebo absolvent(ka) české vysoké školy (jakékoli národnosti / státního občanství)

• první autor(ka) přihlašované práce splňující níže uvedené podmínky

• do 35 let věku (k datu prvního zveřejnění publikace, včetně early online)

Podmínky soutěže:

• cena se uděluje za prvoautorský článek vzniklý z výzkumu během pregraduálního nebo doktorského studia zveřejněný (ve finální podobě) v respektovaném recenzovaném časopise v daném kalendářním roce • prezentovaný výzkum bylrealizován na české akademické instituci nebo pod její záštitou (např. terénní výzkum může být kdekoli na světě a mezinárodníspolupráce je vítána, ale práce by měla mít jasnou vazbu na aktivity mateřské instituce v ČR)

• článek musí splňovat jednu z následujících podmínek: buď 1) byl akceptován během studia (tj. před obhajobou či závěrečnou státní zkouškou) nebo 2) byl akceptován nejpozději rok po úspěšné obhajobě a zároveň byl rukopis daného článku prokazatelnou součástí kvalifikační (disertační, diplomové) práce daného studenta

• v případě umístění na 1.–3. místě se uchazeč zavazuje odprezentovat publikaci formou zvané přednášky na konferenci ČSPE, pokud tomu nebudou bránit vážné okolnosti (např. dlouhodobý pobyt ve vzdáleném zahraničí). ČSPE laureátům uhradí náklady dopravu (bus, vlak, nízkonákladová letenka; vždy po dohodě s výborem ČSPE), ubytování a konferenční poplatek.

• v případě umístění na 1.–3. místě se uchazeč dále zavazuje sepsat shrnutí práce srozumitelné pro ekology z jiných oborů, které bude zveřejněno v Bulletinu České společnosti pro ekologii. Rozsah shrnutí bude přibližně jedna normostrana, ideálně s obrázkem či fotografií shrnující výsledky či ilustrující práci na projektu.

Co je třeba předložit:

• PDF nominované publikace (finální verze, nikoli early online)

• stručné zdůvodnění (do 100 slov), v čem spočívá mimořádnost práce (vč. její kompletní citace)

• shrnutí autorského podílu prvního autora

• stručný strukturovaný odborný životopis (obsahující i data narození, zahájení a případně ukončení studia)

O ceně rozhoduje odborná komise složená ze zástupců katedry ekologie PřF UK a České společnosti pro ekologii. Komise se bude rozhodovat na základě originality práce a jejího příspěvku k ekologickému poznání, přičemž ekologie je chápána jako biologická disciplína zabývající se vztahy mezi organismy a prostředím na nejrůznějších úrovních organizace (populace, druhy, společenstva, ekosystémy). Cena je spojena s finanční odměnou 10 tisíc Kč. Je udělována každoročně. (Komise si však vyhrazuje právo rozhodnout o neudělení ceny v daném roce.) Slavnostní udělení ceny proběhne během nejbližší konference České společnosti pro ekologii, která se koná vždy v lichých letech. Autoři prací umístěných na prvních třech místech v posledních dvou ročnících ceny odprezentují svůj výzkum formou zvané přednášky na této konferenci. Z nich bude vybrán nejlepší přednášející, jemuž navíc ČSPE udělí cestovní grant na vybranou evropskou ekologickou konferenci (po konzultaci s výborem ČSPE), kde bude reprezentovat Cenu Vojtěcha Jarošíka a ČSPE.

 

Vojtěch Jarošík Award for outstanding student-authored ecological paper to commemorate a prominent prematurely-deceased Czech ecologist, founder of the Department of Ecology at the Faculty of Science, Charles University. It is jointly awarded by the above-mentioned department and the Czech Society for Ecology (ČSPE). The Award (accompanied by the reward of 10,000 CZK) is given to a student of any Czech university for an outstanding first-author peer-reviewed paper in ecology.

IN 2020, YOU CAN NOMINATE PAPERS PUBLISHED IN THEIR FINAL FORM IN 2019

How to apply: send requested materials by e-mail to ecologyatnatur [dot] cuni [dot] cz ">ecologyatnatur [dot] cuni [dot] cz with the subject “Vojtěch Jarošík Award” (or “Cena Vojtěcha Jarošíka”)

Application deadline: 30 April 2020

Who is eligible:

• a student or recent graduate of any Czech university (regardless of nationality / citizenship) who published a great paper as the first author

• no older than 35 years at the date of first publication (incl. early online) of the nominated paper

Award conditions:

• the award is given for an excellent first-author paper by undergraduate of doctoral student published (in a final form) in a respected peer-reviewed journal in the given year

• the presented research must have been performed at a Czech academic institution or under its auspices (fieldwork may be conducted anywhere in the world and the international collaboration is welcome but the work must have clear links to the “mother” institution in Czechia)

• the paper must have been accepted for publication either before the defence of the candidate’s thesis or within a year after the defence (in the latter case, the corresponding manuscript must have been already part of the student’s thesis)

• if the paper ranks at 1st to 3rd place, the laureate agrees to present the publication in the form of an invited lecture at the ČSPE conference, unless serious circumstances prevent it (e.g., long-term stay abroad). ČSPE will pay for the transportation (bus, train, low-cost flight...; always in agreement with the society board), accommodation and conference fee.

• if the paper ranks at 1st to 3rd place, the applicant further undertakes to write a summary of the paper (in Czech or English) in a style understandable for ecologists from other fields, which will be published in the Bulletin of the Czech Society for Ecology. The scope of the summary should be ca one standard page, ideally with an image or photograph summarizing the results or illustrating the work on the project.

What should you provide:

• PDF of the nominated paper (final version, not early online)

• brief explanation of the excellence of the study (up to 100 words) + its full reference

• summary of the contribution of the first author • brief CV of the candidate (including dates of birth, start of the study and, if relevant, date of the thesis defence)

The expert committee, composed of representatives of the Department of Ecology of Charles University and the Czech Society for Ecology, will choose the awardee. The committee will assess the originality of the work and its contribution to the field of ecology. (Ecology in this context is understood as a biological discipline dealing with various aspects of the relationships between organisms and their environment. Contributions, even excellent, that are only relevant for environmental sciences will not be considered.) The Award is associated with a financial reward of 10,000 CZK and is awarded annually. The committee reserves the right not to award the prize in the given year in case the quality of the submitted papers is deemed insufficient. The award ceremony will take place during the conference of the Czech Society for Ecology, which is held biannually in even years. Laureates from the last two years (those who ranked 1st to 3rd) will always be invited to present the content of their awarded papers at this conference. Out of these, the best speaker will be eligible for a travel grant to attend a selected European ecological conference to represent the Award and ČSPE.

 

Pozice – PhD student půdní ekologie/mikrobiologie v Českých Budějovicích

Role mikroorganismů v retenci dusíku/fosforu v půdách malých lesních povodí

Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU v Č. Budějovicích

Nástup možný od ledna 2020, standartní délka Ph.D. studia: 4 roky

Hledáme studenta, který by během své doktorské práce studoval retenci dusíku/fosforu v půdách malých lesních povodí sítě Geomon v ČR, v rámci širšího výzkumného projektu (Anglický název práce: The role of soil microbial community in controlling catchment scale nutrient retention.) Náplní práce bude studium přeměn N a P v půdních vzorcích s využitím půdně-biochemických analýz (stechiometrie mikrobní biomasy, exoenzymová aktivita, net transformace živin aj.), experimentů se stabilním izotopem 15N (gross mineralizace/imobilizace N, přirozený výskyt) a molekulárně biologických metod (kvantifikace funkčních genů, složení mikrobiálního společenstva) v souvislosti s C-N-P stechiometrií mikrobů, půdy a vody.

Pozadí projektu: Produktivita ekosystémů a rozklad organické hmoty jsou procesy závislé na dostupnosti živin, především dusíku (N) a fosforu (P). Rovnováha těchto procesů určuje schopnost ekosystémů živiny zadržovat a má vliv na dlouhodobou bilanci uhlíku (C). Z výsledků sledování bilance prvků v síti malých lesních povodí v ČR se ukazuje stechiometrická nerovnováha mezi půdami a koncentracemi CNP v povrchových vodách. Lze předpokládat, že mikrobiální společenstvo ovlivňuje tuto nerovnováhu a je odpovědné za variabilitou v retenci daných živin. Kombinací bilance prvků, chemického složení půd a charakterizace mikrobiální komunity a její aktivity budeme schopni vysvětlit a zobecnit principy retence živin v povodích. K objasnění těchto souvislostí využijeme přirozený depoziční gradient úživnosti půd a jejich acido-bazických vlastností. Výsledky budou využity pro koncepční revizi biogeochemického modelu tak, abychom byli schopni korektně predikovat dlouhodobý vývoj retence živin v lesních povodích.

Požadujeme absolventa příbuzného oboru (ekologie/mikrobiologie/biogeochemické zaměření aj.), se zájmem o fungování půdních procesů a schopností myslet i v širších souvislostech (půda-les-voda), motivovaného pro práci v laboratoři (co neumíš, to tě naučíme, důležitá je preciznost manuální práce a spolehlivost; požadujeme alespoň základní zkušenost s prací v chemické laboratoři typu navažování, pipetování, míchání jednoduchých roztoků apod.), s velkou mírou samostatnosti v užívání MS Office, schopností statistického hodnocení dat (Statistika nebo R apod.) a s dobrou znalostí anglického jazyka. Výhodou je předchozí zkušenost s molekulárně biologickými metodami a/nebo stabilními izotopy.

Nabízíme zkušené vedení, přivýdělek ke stipendiu, přátelský kolektiv nadšených vědců a techniků a práci v týmu na plně vybaveném pracovišti.

Zájemce prosíme o zaslání životopisu a krátkého motivačního dopisu Karolině Tahovské, KBE PřF JU v ČB, e-mail: skopck00atprf [dot] jcu [dot] cz, tel: +420 38 777 2359 Detailnější otázky k PhD studiu zodpovíme na stejné adrese. Pro přehled o místě studia je možné shlédnout https://www.prf.jcu.cz/ a https://kbe.prf.jcu.cz/cs/puda, případně https://www.facebook.com/puda.KBE/.

PhD pozice – Půdní ekologie/mikrobiologie

Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta Jihočeské university v Českých Budějovicích

Nástup možný od 1. 1. 2020

Standartní délka Ph.D. studia: 4 roky

Zaměření studia: Náplní vypsané Ph.D. pozice je zjistit, jako roli hrají biotické faktory ve schopnosti málo vyvinutých alpinských půd zadržet či ztrácet fosfor (anglický název práce: The role of biotic factors in controlling phosphorus retention and leaching from undeveloped alpine soils). Alpinské oblasti jsou charakteristické tím, že velké území pokrývají sutě a nevyvinuté nebo málo vyvinuté suťové půdy. Vlivem klimatických změn dochází k rychlejšímu zvětrávání a erozi hornin, jehož následkem je uvolňování fosforu. Zvyšuje se tak jeho koncentrace v suťových půdách i v půdách alpinských luk, ze kterých ve zvýšeném množství odtéká do horských ples, zvyšuje jejich trofii a mění jejich oživení. Naše dosavadní data získaná ve Vysokých Tatrách ukazují, že plesa se rychleji eutrofizují v povodích s velkým podílem nevyvinutých půd. Tyto půdy zároveň osahují mikrobiální biomasu bohatou na fosfor. Hlavním cílem studia je zjistit, jakou roli hrají půdní mikroorganismy při uvolňování P z hornin, při jeho zadržení v biomase a půdě a jak je mikrobiální aktivita (exoenzymová aktivita, mikrobiální růst, dekompozice a mineralizace) spojena se ztrátami P z půd do toků a jezer. To zahrnuje i studium složení mikrobních společenstev těchto půd molekulárními metodami a izolaci a identifikaci kmenů bakterií a hub schopných uvolňovat P z hornin.

Požadujeme/nabízíme: Hledáme aktivního, motivovaného studenta, který má znalosti o fungování půdní ekosystému. Student by měl umět pracovat v laboratoři, být schopen přesné a čisté práce a práce ve sterilním prostředí, mít základní chemické znalosti nutné k přípravě jednoduchých roztoků a alespoň základní povědomí o molekulárních metodách. Dále je nutné zvládat statistické vyhodnocení získaných dat. Požadujeme schopnost komunikovat, číst a psát texty v angličtině. Nabízíme práci ve výborně vybavených laboratořích, účast na terénních odběrech, a podporu našeho vědeckého týmu, technických pracovníků a ostatních studentů. Během standartní doby studia je studentovi garantováno pravidelné měsíční stipendium a po dobu řešení grantu částečný pracovní úvazek.

Kontaktní informace: Zájemce prosíme o zasláníživotopisu a krátkého motivačního dopisu Evě Kaštovské (spoluřešitel projektu) na adresu ekastovskaatprf [dot] jcu [dot] cz. Detailnější otázky k PhD studiu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zodpovíme na stejné adrese. Pro přehled o místě studia je možné shlédnout https://www.prf.jcu.cz/ a https://kbe.prf.jcu.cz/cs/puda.

Nová pozice postdoka v dendrochronologické laboratoři Botanického ústavu v Třeboni

Dendrochronologická laboratoř Botanického ústavu v Třeboni hledá nového kolegu – postdok se vzděláním v oboru dendrochronologie, případně ekologie lesa, klimatologie, geografie, či ekosystémového modelování.

 

Více informací najdete ZDE.

STANOVISKO ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO EKOLOGII K ROZHODNUTÍ POVOLIT PLOŠNÉ TRÁVENÍ HRABOŠŮ

Česká společnost pro ekologii tímto vyjadřuje zásadní znepokojení nad rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského povolit plošné hubení hrabošů s využitím jedu Stutox II na bázi fosfidu zinečnatého. Toto nečekaně rychlé, v řádu dní přijaté rozhodnutí je v přímém rozporu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí (viz tisková zpráva MŽP ČR https://www.mzp.cz/cz/news_20190808_hrabosi_stutox) a nebylo konzultováno s odborníky v ekologických vědách, ani s lidmi činnými v ochraně životního prostředí. Přitom může mít zcela zásadní dopady na přírodu a životní prostředí, jejichž vyčíslení dalece přesahuje hodnotu ztracené úrody. Požadujeme proto pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí a urychlené svolání širokého panelu, kam budou sezváni odborníci z řad zemědělců, myslivců, přírodovědců a ochranářů, včetně státních orgánů ochrany přírody.

Plošná aplikace jedu může ohrozit celou řadu necílových druhů. Hraboši jsou častou kořistí dravců, sov, ale také třeba volavek či krkavců; posledně jmenovaní patří dokonce mezi zákonem výjimečně chráněné druhy. Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností – jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých.

Jestliže dojde v důsledku aplikace jedu ke snížení stavu predátorů, budou populace hraboše v budoucnosti gradovat častěji a ve větší míře. Zatímco stavy hrabošů se po drastickém zásahu rychle obnoví, necílovým druhům, které jsou potenciálně schopné regulovat populace hrabošů, to bude trvat podstatně déle. Hraboši se mohou namnožit exponenciálně i během jediné sezony, což dokládá právě současná gradace jejich početnosti – samice vrhne několikrát za rok až deset mláďat, ta se navíc po necelých dvou týdnech mohou sama zapojit do rozmnožování. Jejich predátoři tuto schopnost nemají – ptáci mají například jen výjimečně více než jednu snůšku za rok, pohlavní dospělosti navíc nedosahují dříve než v roce následujícím a často i později. Snížení populace hrabošů působením jedu navíc povede k tomu, že omezíme autoregulační mechanismy jejich populační dynamiky (při velkých populačních hustotách se plodnost snižuje), a tak bude docházet k dalšímu množení. Výsledný efekt tedy může být právě opačný, než bylo zamýšleno.

Ekologický stav zemědělské krajiny je u nás velmi špatný, dlouhodobě mizí dříve běžné druhy ptáků, obojživelníků, plazů i bezobratlých. Hlavními příčinami jsou změna struktury krajinné mozaiky a chemizace zemědělství, důsledkem je ohrožení elementárních stabilizačních mechanismů krajiny. Za této situace jsou jakékoli plošné a nediferencované zásahy proti škůdcům velmi problematické a vyžadují důkladnou a profesionální veřejnou diskusi.

 

Za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE)

 

Prof. David Storch, Ph.D. (předseda), Centrum pro teoretická studia UK a AVČR a Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty, Univerzita Karlova

Vítězné studentské přednášky a postery na konferenci Ekologie 2019

Přednášky:

1. místo: Jan Smyčka: Tempo and drivers of plant diversification in the European mountain system

2. místo: Kryštof Horák: Komparativní ptilochronologie a investice do opeření u tropických a temperátních ptáků

sdílené 3. místo: Ondřej Michálek: Specific efficiency of venom of prey-specialised spiders

 

Postery:

1. místo: Pavla Halamová: Influence of fires on moth communities in Central European forests

2. místo: Barbora Lepková: Seed survival after deer ingestion – feeding trials versus simulation experiment

3. místo: Petr Pyško: Je nám ještě k něčemu Shannonův index?

Nové číslo Bulletinu České společnosti pro ekologii

Nové číslo Bulletinu České společnosti pro ekologii si můžete přečíst ZDE.

Vaše přihlašovací jméno

Vaše přihlašovací jméno je identické s Vaším příjmením (malá písmena) nebo e-mailem, je ale nutné znovu vložit Vaše heslo (při prvním přihlášení). Klikněte na "změnit heslo". Vaše ČSPE

© CSPE 2011 | web development Squelle Group | grafika Studio ILLEK | powered by Drupal