_

Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta Jihočeské university v Českých Budějovicích

Nástup možný od 1. 1. 2020

Standartní délka Ph.D. studia: 4 roky

Zaměření studia: Náplní vypsané Ph.D. pozice je zjistit, jako roli hrají biotické faktory ve schopnosti málo vyvinutých alpinských půd zadržet či ztrácet fosfor (anglický název práce: The role of biotic factors in controlling phosphorus retention and leaching from undeveloped alpine soils). Alpinské oblasti jsou charakteristické tím, že velké území pokrývají sutě a nevyvinuté nebo málo vyvinuté suťové půdy. Vlivem klimatických změn dochází k rychlejšímu zvětrávání a erozi hornin, jehož následkem je uvolňování fosforu. Zvyšuje se tak jeho koncentrace v suťových půdách i v půdách alpinských luk, ze kterých ve zvýšeném množství odtéká do horských ples, zvyšuje jejich trofii a mění jejich oživení. Naše dosavadní data získaná ve Vysokých Tatrách ukazují, že plesa se rychleji eutrofizují v povodích s velkým podílem nevyvinutých půd. Tyto půdy zároveň osahují mikrobiální biomasu bohatou na fosfor. Hlavním cílem studia je zjistit, jakou roli hrají půdní mikroorganismy při uvolňování P z hornin, při jeho zadržení v biomase a půdě a jak je mikrobiální aktivita (exoenzymová aktivita, mikrobiální růst, dekompozice a mineralizace) spojena se ztrátami P z půd do toků a jezer. To zahrnuje i studium složení mikrobních společenstev těchto půd molekulárními metodami a izolaci a identifikaci kmenů bakterií a hub schopných uvolňovat P z hornin.

Požadujeme/nabízíme: Hledáme aktivního, motivovaného studenta, který má znalosti o fungování půdní ekosystému. Student by měl umět pracovat v laboratoři, být schopen přesné a čisté práce a práce ve sterilním prostředí, mít základní chemické znalosti nutné k přípravě jednoduchých roztoků a alespoň základní povědomí o molekulárních metodách. Dále je nutné zvládat statistické vyhodnocení získaných dat. Požadujeme schopnost komunikovat, číst a psát texty v angličtině. Nabízíme práci ve výborně vybavených laboratořích, účast na terénních odběrech, a podporu našeho vědeckého týmu, technických pracovníků a ostatních studentů. Během standartní doby studia je studentovi garantováno pravidelné měsíční stipendium a po dobu řešení grantu částečný pracovní úvazek.

Kontaktní informace: Zájemce prosíme o zasláníživotopisu a krátkého motivačního dopisu Evě Kaštovské (spoluřešitel projektu) na adresu ekastovskaprf [dot] jcu [dot] cz. Detailnější otázky k PhD studiu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zodpovíme na stejné adrese. Pro přehled o místě studia je možné shlédnout https://www.prf.jcu.cz/ a https://kbe.prf.jcu.cz/cs/puda.

Česká společnost pro ekologii tímto vyjadřuje zásadní znepokojení nad rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského povolit plošné hubení hrabošů s využitím jedu Stutox II na bázi fosfidu zinečnatého. Toto nečekaně rychlé, v řádu dní přijaté rozhodnutí je v přímém rozporu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí (viz tisková zpráva MŽP ČR https://www.mzp.cz/cz/news_20190808_hrabosi_stutox) a nebylo konzultováno s odborníky v ekologických vědách, ani s lidmi činnými v ochraně životního prostředí. Přitom může mít zcela zásadní dopady na přírodu a životní prostředí, jejichž vyčíslení dalece přesahuje hodnotu ztracené úrody. Požadujeme proto pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí a urychlené svolání širokého panelu, kam budou sezváni odborníci z řad zemědělců, myslivců, přírodovědců a ochranářů, včetně státních orgánů ochrany přírody.

Plošná aplikace jedu může ohrozit celou řadu necílových druhů. Hraboši jsou častou kořistí dravců, sov, ale také třeba volavek či krkavců; posledně jmenovaní patří dokonce mezi zákonem výjimečně chráněné druhy. Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností – jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých.

Jestliže dojde v důsledku aplikace jedu ke snížení stavu predátorů, budou populace hraboše v budoucnosti gradovat častěji a ve větší míře. Zatímco stavy hrabošů se po drastickém zásahu rychle obnoví, necílovým druhům, které jsou potenciálně schopné regulovat populace hrabošů, to bude trvat podstatně déle. Hraboši se mohou namnožit exponenciálně i během jediné sezony, což dokládá právě současná gradace jejich početnosti – samice vrhne několikrát za rok až deset mláďat, ta se navíc po necelých dvou týdnech mohou sama zapojit do rozmnožování. Jejich predátoři tuto schopnost nemají – ptáci mají například jen výjimečně více než jednu snůšku za rok, pohlavní dospělosti navíc nedosahují dříve než v roce následujícím a často i později. Snížení populace hrabošů působením jedu navíc povede k tomu, že omezíme autoregulační mechanismy jejich populační dynamiky (při velkých populačních hustotách se plodnost snižuje), a tak bude docházet k dalšímu množení. Výsledný efekt tedy může být právě opačný, než bylo zamýšleno.

Ekologický stav zemědělské krajiny je u nás velmi špatný, dlouhodobě mizí dříve běžné druhy ptáků, obojživelníků, plazů i bezobratlých. Hlavními příčinami jsou změna struktury krajinné mozaiky a chemizace zemědělství, důsledkem je ohrožení elementárních stabilizačních mechanismů krajiny. Za této situace jsou jakékoli plošné a nediferencované zásahy proti škůdcům velmi problematické a vyžadují důkladnou a profesionální veřejnou diskusi.

Za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE)

Prof. David Storch, Ph.D. (předseda), Centrum pro teoretická studia UK a AVČR a Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty, Univerzita Karlova

Nové číslo Bulletinu České společnosti pro ekologii si můžete přečíst ZDE.