_

Evropská ekologická federace (European Ecolological Federation, https://www.europeanecology.org/), jejímž je Česká společnost pro ekologii členem, nás vyzvala k připojení se k mezinárodnímu Dni ekologie (Ecology Day, https://www.ecologyday.eu/en/), který probíhá pod záštitou ekologických společností jednotlivých evropských států. Cílem celé akce je propagovat ekologickou vědu a její uplatnění ve společnosti. Protože výzva přišla na poslední chvíli, a vzhledem k současné situaci, jsme se rozhodli, že se připojíme rádi, ale pojmeme to jako "nultý ročník" a spíše budeme uvažovat o hojnějších aktivitách pro příští rok.

V rámci nultého ročníku připravila Jana Jersáková rozhovory o vodě v krajině s Jakubem Hruškou a Jindřichem Durasem a o vymírání hmyzu s Robertem Tropkem. Rozhovory se pokusíme nabídnout médiím, stejně jako informaci o konání Dne ekologie. Zároveň na jejich základě připravuje Kateřina Čihákové učební materiály v rámci dlouhodobého projektu Učíme se venku.

Pokud by členové společnosti měli další nápady, zejména pro příští ročníky, uvítáme je! Kontaktujte, prosím, výbor ČSPE (infocspe [dot] cz), nebo přímo Kateřinu Čihákovou, která si vzala tuto popularizační akci na starosti.

Laureáti Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie, jež je udělována katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českou společností pro ekologii, jsou v letošním koronavirovém roce vyhlašováni již pošesté.

V tomto ročníku bylo do soutěže přihlášeno celkem dvacet prvoautorských studentských publikací, jež vyšly v mezinárodních recenzovaných časopisech v r. 2019. To je v relativně krátké historii soutěže rekordní počet, přitom kvalita přihlášených prací neklesá, spíše naopak. Po loňském „výpadku“, kdy se do soutěže vůbec nepřihlásili zástupci moravských vysokých škol a naprosto dominovali uchazeči z alma mater Vojtěcha Jarošíka, pražské PřF UK, kde vznikly všechny tři oceněné práce, byla letos situace mnohem vyrovnanější. Sedm přihlášených publikací z UK tvořilo jen třetinu pomyslného pelotonu, stejný počet uchazečů byl z Jihočeské univerzity, čtyři z Masarykovy univerzity a po jedné studentce se přihlásilo z Univerzity Palackého a České zemědělské univerzity.

Přihlášení publikace posuzovalo deset hodnotitelů složených ze zástupců ČSPE a katedry ekologie PřF UK. Každý člen komise měl těžký úkol vybrat na základě originality prací a jejich příspěvku k ekologickému poznání tři práce obzvláště hodné ocenění. Výsledek hodnocení byl nakonec ale poměrně jednoznačný a je zajímavé, že každá oceněná práce vznikla na jiné instituci.

Na prvním místě se umístila práce Michaela Mikáta, doktoranda katedry zoologie PřF UK, publikovaná v PNAS po názvem „Polyandrous bee provides extended offspring care biparentally as an alternative to monandry based eusociality”. Zajímavostí této publikace přitom je, že v sedmičlenném autorském týmu jsou kromě prvního autora hned čtyři další studenti, kteří se jako dobrovolníci (často ještě v gymnaziálním věku) do projektu zapojili. Na druhém místě se umístila práce Daniela Souto-Vilaróse, absolventa PřF Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, nazvaná „Faster speciation of fig-wasps than their host figs leads to decoupled speciation dynamics: snapshots across the speciation continuum“ vydaná v časopise Molecular Ecology. Třetí příčku pak obsadila makroekologická práce Lenky Harmáčkové z PřF Univerzity Palackého publikovaná v Journal of Animal Ecology pod názvem „Specialization and niche overlap across spatial scales: Revealing ecological factors shaping species richness and coexistence in Australian songbirds“. Všichni tři ocenění budou vyzváni, aby své výsledky prezentovali na příští konferenci České společnosti pro ekologii.

Jak z výběru oceněných, tak z přehledu všech přihlášených prací je zřejmé, že doktorandi českých a moravských vysokých škol dokážou během svého studia vyprodukovat velmi kvalitní vědecké práce a uspět s nimi v prestižních mezinárodních časopisech. Doufejme, že i v dalším ročníku ceny se to potvrdí.

V příštím roce (do konce dubna 2021) bude možno přihlásit do soutěže o Cenu Vojtěcha Jarošíka studentské prvoautorské publikace vyšlé ve finální podobě během r. 2020. Více informací o Ceně včetně seznamu v minulosti přihlášených prací je k dispozici na jejích webových stránkách: https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/cena

Nejlépe hodnocené publikace nominované
na Cenu Vojtěcha Jarošíka za r. 2019

1. Mikát M., Janošík L., Černá K., Matoušková E., Hadrava J., Bureš V., Straka J. (2019) Polyandrous bee provides extended offspring care biparentally as an alternative to monandry based eusociality. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 116: 6238-6243. https://doi.org/10.1073/pnas.1810092116
2. Souto-Vilarós D., Machac A., Michalek J., Darwell C.T., Sisol M., Kuyaiva T., Isua B., Weiblen G.D., Novotny V., Segar S.T. (2019) Faster speciation of fig-wasps than their host figs leads to decoupled speciation dynamics: snapshots across the speciation continuum. Molecular Ecology, 28: 3958-3976. https://doi.org/10.1111/mec.15190
3. Harmáčková L., Remešová E., Remeš V. (2019) Specialization and niche overlap across spatial scales: Revealing ecological factors shaping species richness and coexistence in Australian songbirds. Journal of Animal Ecology 88: 1766-1776. https://doi.org/10.1111/1365-2656.13073

ostatní přihlášené práce (seřazené abecedně dle autorů):

Biella P., Akter A., Ollerton J., Tarrant S., Janeček Š., Jersakova J. Klecka J. (2019) Experimental loss of generalist plants reveals alterations in plant-pollinator interactions and a constrained flexibility of foraging. Scientific Reports, 9: 7376. https://doi.org/10.1038/s41598-019-43553-4

Bishop J., Kopalova K., Darling J.P., Schulte N.O., Kohler T.J., McMinn A., Spaulding S.A., Mcknight D.M., Van de Vijver B. (2019) Sabbea gen. nov., a new diatom genus (Bacillariophyta) from continental Antarctica. Phytotaxa, 418: 42-56. https://doi.org/10.11646/phytotaxa.418.1.2

Diblíková L., Pipek P., Petrusek A., Svoboda J., Bílková J., Vermouzek Z., Procházka P., Petrusková T. (2019) Detailed large-scale mapping of geographic variation of Yellowhammer Emberiza citrinella song dialects in a citizen science project. Ibis, 161: 401-414. https://doi.org/10.1111/ibi.12621

Francová K., Šumberová K., Kučerová A., Čtvrtlíková M., Šorf M., Borovec J., Drozd B., Janauer G., Vrba J. (2019) Macrophyte assemblages in fishponds under different fish farming management. Aquatic Botany, 159: 103131. https://doi.org/10.1016/j.aquabot.2019.103131.

Kolar V., Boukal D.S., Sentis A. (2019) Predation risk and habitat complexity modify intermediate predator feeding rates and energetic efficiencies in a tri‐trophic system. Freshwater Biology 64, 1480-1491. https://doi.org/10.1111/fwb.13320

Konečná V., Nowak M. D., Kolář F. (2019) Parallel colonization of subalpine habitats in the central European mountains by Primula elatior. Scientific Reports, 9: 3294. https://doi.org/10.1038/s41598-019-39669-2

Kukla J., Whitfeld T., Cajthaml T., Baldrian P., Veselá‐Šimáčková H., Novotný V., Frouz J. (2019) The effect of traditional slash‐and‐burn agriculture on soil organic matter, nutrient content, and microbiota in tropical ecosystems of Papua New Guinea. Land Degradation & Development, 30: 166-177. https://doi.org/10.1002/ldr.3203

Lastra González D., Baláž V., Solský M., Thumsová B., Kolenda K., Najbar A., Najbar B., Kautman M., Chajma P., Balogová M., Vojar J. (2019) Recent findings of potentially lethal salamander fungus Batrachochytrium salamandrivorans. Emerging Infectious Diseases, 25: 1416-1418. https://doi.org/10.3201/eid2507.181001

Macek M., Kopecký M., Wild J. (2019) Maximum air temperature controlled by landscape topography affects plant species composition in temperate forests. Landscape Ecology 34: 2541-2556. https://doi.org/10.1007/s10980-019-00903-x

Michálek O., Kuhn-Nentwig L., Pekár S. (2019) High specific efficiency of venom of two prey-specialised spiders. Toxins, 11: 687. https://doi.org/10.3390/toxins11120687

Mottl O., Plowman N.S., Novotny V., Gewa B., Rimandai M., Klimes P. (2019) Secondary succession has surprisingly low impact on arboreal ant communities in tropical montane rainforest. Ecosphere, 10: e02848. https://doi.org/10.1002/ecs2.2848

Procházková L., Remias D., Řezanka T., Nedbalová L. (2019) Ecophysiology of Chloromonas hindakii, sp. nov. (Chlorophyceae), causing orange snow blooms at different light conditions. Microorganisms, 7: 434. https://doi.org/10.3390/microorganisms7100434

Šímová A., Pánek T., Gałka M., Zernitskaya V., Hájková P., Brodská H., Jamrichová E., Hájek M. (2019) Landslides increased Holocene habitat diversity on a flysch bedrock in the Western Carpathians. Quaternary Science Reviews 219: 68–83. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2019.07.009

Singh P., Těšitel J., Plesková Z., Peterka T., Hájková P., Dítě D., Pawlikowski P., Hájek M. (2019) The ratio between bryophyte functional groups impacts vascular plants in rich fens. Applied Vegetation Science, 22: 494-507. https://doi.org/10.1111/avsc.12454

Thierry M., Hrček J., Lewis O.T. (2019) Mechanisms structuring host–parasitoid networks in a global warming context: a review. Ecological Entomology, 44: 581-592. https://doi.org/10.1111/een.12750

Tuma J., Fleiss S., Eggleton P., Frouz J., Klimes P., Lewis O.T., Yusah K.M., Fayle T.M. (2019) Logging of rainforest and conversion to oil palm reduces bioturbator diversity but not levels of bioturbation. Applied Soil Ecology, 144: 123–133. https://doi.org/10.1016/j.apsoil.2019.07.002

Večeřa M., Divíšek J., Lenoir J., Jiménez‐Alfaro B., Biurrun I., Knollová I., Agrillo E., Campos J. A., Čarni A., Jiménez G.C., Ćuk M., Dimopoulos P., Ewald J., Fernández‐González F., Gégout J.-C., Indreica A., Jandt U., Jansen F., Kącki Z., Rašomavičius V., Řezníčková M., Rodwell J.S., Schaminée J.H.J., Šilc U., Svenning J.-C., Swacha G., Vassilev K., Venanzoni R., Willner W., Wohlgemuth T., Chytrý, M. (2019) Alpha diversity of vascular plants in European forests. Journal of Biogeography, 46: 1919–1935. https://doi.org/10.1111/jbi.13624

AOPK ČR nabízí dvě pracovní pozice pro botaniky. Podrobnosti jsou v přílohách, deadline pro přihlášení 24.7.2020.

Moravská Amazonie urychleně potřebuje adekvátní péči, správu a územní ochranu

Česká republika se potýká s řadou problémů. Pokles přírodní rozmanitosti je jedním z nich. A právě z tohoto pohledu je Moravská Amazonie naprosto prioritní území. Bez adekvátního řešení situace zde nemáme šanci pokles přírodní rozmanitosti naší země zastavit ani zpomalit. Jde o přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě. Česká republika je prakticky všechny vlastní. Přesto už několik desetiletí není schopna zajistit jim ochranu a vidí v nich především zdroj dřeva. Státní lesy tu na státní půdě každoročně zlikvidují mnoho hektarů  porostů plných chráněných živočichů a rostlin. Za komunismu jsme velkou část jihomoravské lužní krajiny zničili výstavbou Novomlýnských nádrží. Naše ignorance a motorové pily nyní dobíjejí zbytky. Je nezbytné okamžitě zastavit devastaci tohoto unikátního území a zajistit mu konečně řádnou péči a ochranu!

Lužní krajina podél dolních toků řek Moravy a Dyje mezi Hodonínem a Pálavou, přezdívaná Moravská Amazonie (MA), je unikátní v mnoha ohledech. Rychle mizí obrovské staré stromy plné ohrožených tvorů a další unikátní fenomény. MA je nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů (biosférická rezervace UNESCO, mokřad mezinárodního významu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, přírodní park a lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity). Žádný z nich ale nepřinesl potřebnou ochranu. Proti rychlé těžbě dřeva, která je hlavním, byť zdaleka ne jediným problémem, jsou účinné jen přírodní rezervace a památky. Ty ale chrání sotva 2 % lesů MA. Přitom v Praze je takto chráněno asi 4,6 % území města!

O ochraně MA se jedná už od minulého století. Začátkem tohoto století se vláda usnesla na záměru vyhlásit zde chráněnou krajinnou oblast. Tento záměr byl opuštěn v roce 2011. Pak vláda rozhodla, že zde mají být vyhlášena menší chráněná území. Návrh soustavy přírodních památek a rezervací existuje od roku 2014. Dodnes nevznikla ani jediná. Skončila platnost lesního hospodářského plánu, který po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) omezoval těžby v některých cenných částech území. Nyní hrozí, že tyto a další zbytky starších lesů MA padnou. Postoj státních Lesů ČR a Ministerstva zemědělství lze spolu s liknavým postupem Ministerstva životního prostředí označit za hlavní příčiny aktuálního stavu.

Ministerstvo životního prostředí by mělo okamžitě zastavit devastaci našich nejcennějších lesů a začít naplňovat usnesení Vlády tím, že vyhlásí připravenou soustavu maloplošných zvláště chráněných území v MA dle stávajícího návrhu AOPK ČR. Tento krok by nejcennějším místům konečně přinesl potřebnou ochranu. Je těžko pochopitelné, proč k němu nedošlo již před lety. Posléze je třeba zajistit řádnou ochranu celého území luhů např. formou chráněné krajinné oblasti, jak to požaduje nejen odborná veřejnost, ale čím dál hlasitěji i místní obyvatelé.

S ohledem na mimořádnou hodnotu území a dekády zanedbávání jeho problémů je nezbytné, aby řešení bylo rychlé a zahrnovalo všechny části MA, nikoli jen jednotlivá polesí. Věříme, že relevantní složky státní ochrany přírody i státní podnik Lesy České republiky a Ministerstvo zemědělství si uvědomují vážnost situace, a budou proto ochranu jihomoravských luhů považovat za prioritní, a budou intenzivně spolupracovat na realizaci nezbytných opatření. V rámci možností nabízí naše společnosti svou expertizu a veškerou další možnou pomoc, která může přispět k naplnění společného cíle.

Česká botanická společnost

Benátská 433/2, 128 01 Praha 2 - Nové Město (https://botanospol.cz/)

Předseda: prof. RNDr. Karel Prach, CSc.

email: prachprf [dot] jcu [dot] cz, tel.: 605174011

Česká limnologická společnost

Viničná 1594/7, 128 00 Praha – Nové Město (http://www.limnospol.cz/cz)

Předseda: Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.

email: predsedalimnospol [dot] cz, tel: 221 951 809

Česká společnost arachnologická

Lipová 1557/3, 370 05 České Budějovice 

Předseda: RNDr. Milan Řezáč, Ph.D.

email: rezacvurv [dot] cz, tel: 702 087 681

Česká společnost entomologická

Viničná 1594/7, 12800 Praha 2 - Nové Město (https://www.entospol.cz/)

Předseda: RNDr. David Král, Ph.D.

email:%20kraldavid59gmail [dot] com ( kraldavid59gmail [dot] com); tel.: 731 248 145

Česká společnost pro ekologii

Branišovská 1645/31a, 37005 České Budějovice (http://www.cspe.cz/)

Předseda: RNDr. Robert Tropek, Ph.D.

email: robert [dot] tropekgmail [dot] com, tel.: 777 755 785

Česká společnost ornitologická

Na Bělidle 34, 150 00 Praha - Smíchov (https://www.birdlife.cz/)

Ředitel: Mgr. Zdeněk Vermouzek

email: vermbirdlife [dot] cz, tel.: 773 380 285

Česká společnost pro ochranu netopýrů

Viničná 7, 128 44 Praha 2 – Nové Město (https://www.ceson.org/)

Ředitel: doc. Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.

email: netopyrceson [dot] org, tel: 774 080 402

Společnost pro ochranu motýlů

M-palác, Heršpická 813/5, 639 00 Brno (http://www.lepidoptera-som.cz/)

Předseda: Ing. Alois Pavličko, Ph.D.

email: alois [dot] pavlickoseznam [dot] cz,

Tyto odborné společnosti sdružují více než 6 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody.

***English below***

Na počest vynikajícího českého ekologa a zakladatele katedry ekologie PřF UK, prof. Vojtěcha Jarošíka, vyhlašuje katedra spolu s Českou společností pro ekologii cenu za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie. Cena je udělována za původní vědeckou publikaci, jejímž prvním autorem je student či studentka české vysoké školy. Cena je spojena s finanční odměnou ve výši 10 tisíc Kč. Více na www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/cena 

V ROCE 2020 LZE PŘIHLÁSIT PRÁCE VYŠLÉ VE FINÁLNÍ PODOBĚ V ROCE 2019.

Jak se přihlašovat: e-mailem na ecologynatur [dot] cuni [dot] cz, předmět “Cena Vojtěcha Jarošíka”

Kdy se přihlašovat: do 30. dubna 2020

Kdo se může přihlásit:

• student(ka) nebo absolvent(ka) české vysoké školy (jakékoli národnosti / státního občanství)

• první autor(ka) přihlašované práce splňující níže uvedené podmínky

• do 35 let věku (k datu prvního zveřejnění publikace, včetně early online)

Podmínky soutěže:

• cena se uděluje za prvoautorský článek vzniklý z výzkumu během pregraduálního nebo doktorského studia zveřejněný (ve finální podobě) v respektovaném recenzovaném časopise v daném kalendářním roce • prezentovaný výzkum bylrealizován na české akademické instituci nebo pod její záštitou (např. terénní výzkum může být kdekoli na světě a mezinárodníspolupráce je vítána, ale práce by měla mít jasnou vazbu na aktivity mateřské instituce v ČR)

• článek musí splňovat jednu z následujících podmínek: buď 1) byl akceptován během studia (tj. před obhajobou či závěrečnou státní zkouškou) nebo 2) byl akceptován nejpozději rok po úspěšné obhajobě a zároveň byl rukopis daného článku prokazatelnou součástí kvalifikační (disertační, diplomové) práce daného studenta

• v případě umístění na 1.–3. místě se uchazeč zavazuje odprezentovat publikaci formou zvané přednášky na konferenci ČSPE, pokud tomu nebudou bránit vážné okolnosti (např. dlouhodobý pobyt ve vzdáleném zahraničí). ČSPE laureátům uhradí náklady dopravu (bus, vlak, nízkonákladová letenka; vždy po dohodě s výborem ČSPE), ubytování a konferenční poplatek.

• v případě umístění na 1.–3. místě se uchazeč dále zavazuje sepsat shrnutí práce srozumitelné pro ekology z jiných oborů, které bude zveřejněno v Bulletinu České společnosti pro ekologii. Rozsah shrnutí bude přibližně jedna normostrana, ideálně s obrázkem či fotografií shrnující výsledky či ilustrující práci na projektu.

Co je třeba předložit:

• PDF nominované publikace (finální verze, nikoli early online)

• stručné zdůvodnění (do 100 slov), v čem spočívá mimořádnost práce (vč. její kompletní citace)

• shrnutí autorského podílu prvního autora

• stručný strukturovaný odborný životopis (obsahující i data narození, zahájení a případně ukončení studia)

O ceně rozhoduje odborná komise složená ze zástupců katedry ekologie PřF UK a České společnosti pro ekologii. Komise se bude rozhodovat na základě originality práce a jejího příspěvku k ekologickému poznání, přičemž ekologie je chápána jako biologická disciplína zabývající se vztahy mezi organismy a prostředím na nejrůznějších úrovních organizace (populace, druhy, společenstva, ekosystémy). Cena je spojena s finanční odměnou 10 tisíc Kč. Je udělována každoročně. (Komise si však vyhrazuje právo rozhodnout o neudělení ceny v daném roce.) Slavnostní udělení ceny proběhne během nejbližší konference České společnosti pro ekologii, která se koná vždy v lichých letech. Autoři prací umístěných na prvních třech místech v posledních dvou ročnících ceny odprezentují svůj výzkum formou zvané přednášky na této konferenci. Z nich bude vybrán nejlepší přednášející, jemuž navíc ČSPE udělí cestovní grant na vybranou evropskou ekologickou konferenci (po konzultaci s výborem ČSPE), kde bude reprezentovat Cenu Vojtěcha Jarošíka a ČSPE.

Vojtěch Jarošík Award for outstanding student-authored ecological paper to commemorate a prominent prematurely-deceased Czech ecologist, founder of the Department of Ecology at the Faculty of Science, Charles University. It is jointly awarded by the above-mentioned department and the Czech Society for Ecology (ČSPE). The Award (accompanied by the reward of 10,000 CZK) is given to a student of any Czech university for an outstanding first-author peer-reviewed paper in ecology.

IN 2020, YOU CAN NOMINATE PAPERS PUBLISHED IN THEIR FINAL FORM IN 2019

How to apply: send requested materials by e-mail to ecologynatur [dot] cuni [dot] cz ">ecologynatur [dot] cuni [dot] cz with the subject “Vojtěch Jarošík Award” (or “Cena Vojtěcha Jarošíka”)

Application deadline: 30 April 2020

Who is eligible:

• a student or recent graduate of any Czech university (regardless of nationality / citizenship) who published a great paper as the first author

• no older than 35 years at the date of first publication (incl. early online) of the nominated paper

Award conditions:

• the award is given for an excellent first-author paper by undergraduate of doctoral student published (in a final form) in a respected peer-reviewed journal in the given year

• the presented research must have been performed at a Czech academic institution or under its auspices (fieldwork may be conducted anywhere in the world and the international collaboration is welcome but the work must have clear links to the “mother” institution in Czechia)

• the paper must have been accepted for publication either before the defence of the candidate’s thesis or within a year after the defence (in the latter case, the corresponding manuscript must have been already part of the student’s thesis)

• if the paper ranks at 1st to 3rd place, the laureate agrees to present the publication in the form of an invited lecture at the ČSPE conference, unless serious circumstances prevent it (e.g., long-term stay abroad). ČSPE will pay for the transportation (bus, train, low-cost flight...; always in agreement with the society board), accommodation and conference fee.

• if the paper ranks at 1st to 3rd place, the applicant further undertakes to write a summary of the paper (in Czech or English) in a style understandable for ecologists from other fields, which will be published in the Bulletin of the Czech Society for Ecology. The scope of the summary should be ca one standard page, ideally with an image or photograph summarizing the results or illustrating the work on the project.

What should you provide:

• PDF of the nominated paper (final version, not early online)

• brief explanation of the excellence of the study (up to 100 words) + its full reference

• summary of the contribution of the first author • brief CV of the candidate (including dates of birth, start of the study and, if relevant, date of the thesis defence)

The expert committee, composed of representatives of the Department of Ecology of Charles University and the Czech Society for Ecology, will choose the awardee. The committee will assess the originality of the work and its contribution to the field of ecology. (Ecology in this context is understood as a biological discipline dealing with various aspects of the relationships between organisms and their environment. Contributions, even excellent, that are only relevant for environmental sciences will not be considered.) The Award is associated with a financial reward of 10,000 CZK and is awarded annually. The committee reserves the right not to award the prize in the given year in case the quality of the submitted papers is deemed insufficient. The award ceremony will take place during the conference of the Czech Society for Ecology, which is held biannually in even years. Laureates from the last two years (those who ranked 1st to 3rd) will always be invited to present the content of their awarded papers at this conference. Out of these, the best speaker will be eligible for a travel grant to attend a selected European ecological conference to represent the Award and ČSPE.

Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta Jihočeské university v Českých Budějovicích

Nástup možný od 1. 1. 2020

Standartní délka Ph.D. studia: 4 roky

Zaměření studia: Náplní vypsané Ph.D. pozice je zjistit, jako roli hrají biotické faktory ve schopnosti málo vyvinutých alpinských půd zadržet či ztrácet fosfor (anglický název práce: The role of biotic factors in controlling phosphorus retention and leaching from undeveloped alpine soils). Alpinské oblasti jsou charakteristické tím, že velké území pokrývají sutě a nevyvinuté nebo málo vyvinuté suťové půdy. Vlivem klimatických změn dochází k rychlejšímu zvětrávání a erozi hornin, jehož následkem je uvolňování fosforu. Zvyšuje se tak jeho koncentrace v suťových půdách i v půdách alpinských luk, ze kterých ve zvýšeném množství odtéká do horských ples, zvyšuje jejich trofii a mění jejich oživení. Naše dosavadní data získaná ve Vysokých Tatrách ukazují, že plesa se rychleji eutrofizují v povodích s velkým podílem nevyvinutých půd. Tyto půdy zároveň osahují mikrobiální biomasu bohatou na fosfor. Hlavním cílem studia je zjistit, jakou roli hrají půdní mikroorganismy při uvolňování P z hornin, při jeho zadržení v biomase a půdě a jak je mikrobiální aktivita (exoenzymová aktivita, mikrobiální růst, dekompozice a mineralizace) spojena se ztrátami P z půd do toků a jezer. To zahrnuje i studium složení mikrobních společenstev těchto půd molekulárními metodami a izolaci a identifikaci kmenů bakterií a hub schopných uvolňovat P z hornin.

Požadujeme/nabízíme: Hledáme aktivního, motivovaného studenta, který má znalosti o fungování půdní ekosystému. Student by měl umět pracovat v laboratoři, být schopen přesné a čisté práce a práce ve sterilním prostředí, mít základní chemické znalosti nutné k přípravě jednoduchých roztoků a alespoň základní povědomí o molekulárních metodách. Dále je nutné zvládat statistické vyhodnocení získaných dat. Požadujeme schopnost komunikovat, číst a psát texty v angličtině. Nabízíme práci ve výborně vybavených laboratořích, účast na terénních odběrech, a podporu našeho vědeckého týmu, technických pracovníků a ostatních studentů. Během standartní doby studia je studentovi garantováno pravidelné měsíční stipendium a po dobu řešení grantu částečný pracovní úvazek.

Kontaktní informace: Zájemce prosíme o zasláníživotopisu a krátkého motivačního dopisu Evě Kaštovské (spoluřešitel projektu) na adresu ekastovskaprf [dot] jcu [dot] cz. Detailnější otázky k PhD studiu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zodpovíme na stejné adrese. Pro přehled o místě studia je možné shlédnout https://www.prf.jcu.cz/ a https://kbe.prf.jcu.cz/cs/puda.

Česká společnost pro ekologii tímto vyjadřuje zásadní znepokojení nad rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského povolit plošné hubení hrabošů s využitím jedu Stutox II na bázi fosfidu zinečnatého. Toto nečekaně rychlé, v řádu dní přijaté rozhodnutí je v přímém rozporu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí (viz tisková zpráva MŽP ČR https://www.mzp.cz/cz/news_20190808_hrabosi_stutox) a nebylo konzultováno s odborníky v ekologických vědách, ani s lidmi činnými v ochraně životního prostředí. Přitom může mít zcela zásadní dopady na přírodu a životní prostředí, jejichž vyčíslení dalece přesahuje hodnotu ztracené úrody. Požadujeme proto pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí a urychlené svolání širokého panelu, kam budou sezváni odborníci z řad zemědělců, myslivců, přírodovědců a ochranářů, včetně státních orgánů ochrany přírody.

Plošná aplikace jedu může ohrozit celou řadu necílových druhů. Hraboši jsou častou kořistí dravců, sov, ale také třeba volavek či krkavců; posledně jmenovaní patří dokonce mezi zákonem výjimečně chráněné druhy. Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností – jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých.

Jestliže dojde v důsledku aplikace jedu ke snížení stavu predátorů, budou populace hraboše v budoucnosti gradovat častěji a ve větší míře. Zatímco stavy hrabošů se po drastickém zásahu rychle obnoví, necílovým druhům, které jsou potenciálně schopné regulovat populace hrabošů, to bude trvat podstatně déle. Hraboši se mohou namnožit exponenciálně i během jediné sezony, což dokládá právě současná gradace jejich početnosti – samice vrhne několikrát za rok až deset mláďat, ta se navíc po necelých dvou týdnech mohou sama zapojit do rozmnožování. Jejich predátoři tuto schopnost nemají – ptáci mají například jen výjimečně více než jednu snůšku za rok, pohlavní dospělosti navíc nedosahují dříve než v roce následujícím a často i později. Snížení populace hrabošů působením jedu navíc povede k tomu, že omezíme autoregulační mechanismy jejich populační dynamiky (při velkých populačních hustotách se plodnost snižuje), a tak bude docházet k dalšímu množení. Výsledný efekt tedy může být právě opačný, než bylo zamýšleno.

Ekologický stav zemědělské krajiny je u nás velmi špatný, dlouhodobě mizí dříve běžné druhy ptáků, obojživelníků, plazů i bezobratlých. Hlavními příčinami jsou změna struktury krajinné mozaiky a chemizace zemědělství, důsledkem je ohrožení elementárních stabilizačních mechanismů krajiny. Za této situace jsou jakékoli plošné a nediferencované zásahy proti škůdcům velmi problematické a vyžadují důkladnou a profesionální veřejnou diskusi.

Za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE)

Prof. David Storch, Ph.D. (předseda), Centrum pro teoretická studia UK a AVČR a Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty, Univerzita Karlova

Nové číslo Bulletinu České společnosti pro ekologii si můžete přečíst ZDE.