Vážená paní a pánové
Petr Nečas, předseda vlády ČR a předseda ODS
Miroslava Němcová, předsedkyně Parlamentu ČR
Milan Štěch, předseda Senátu ČR
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí
Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09
Radek John, předseda Věcí veřejných
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
Na vědomí:
Jan Stráský, ředitel NP a CHKO Šumava
Tomáš Tesař, náměstek ministra – ředitel sekce ochrany přírody a krajiny
Bořivoj Šarapatka, předseda Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny při Parlamentu ČR
Milan Šťovíček, předseda Výboru pro životní prostředí při Parlamentu ČR
Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR
Ivo Hána, předseda Rady vědeckých společností ČR
ústavy 6. Sekce biologicko-ekologických věd AV ČR
přírodovědecké fakulty ČR
V Českých Budějovicích 21. 3. 2011
Vážení,
tento dopis je vyjádřením znepokojení vědců a odborníků, dlouhodobě se zabývajících problematikou životního prostředí a ochrany přírody NPŠ, nad jmenováním J. Stráského do funkce jeho ředitele a jeho současnou činností v této funkci.
Nesouhlasíme především s následujícími opatřeními:
· S vyhlášením kalamitního stavu, o který J. Stráský žádá MŽP. Vyhlášení kalamitního stavu totiž umožní velkoplošnou těžbu dřeva i v dosud chráněných bezzásahových oblastech lesa, v oblastech, kde je kůrovec už na ústupu, bez aktivních ohnisek výskytu a tudíž už ve stádiích počátečního omlazování lesa. V těchto územích je velkoplošná těžba zcela zbytečná, nebo dokonce škodlivá. Rovněž aplikace chemických postřiků v chráněných lokalitách je velmi riziková a nežádoucí.
· S prolomením hranice bezzásahovosti zhruba na 25% území NPŠ, tak jak byla stanovena v plánu boje proti kůrovci po orkánu Kyrill v roce 2007. „Krizový management“ navrhovaný současným vedením NPŠ zcela zřetelně směřuje k nevratným ztrátám z hlediska ochrany přírody a k likvidaci národního parku jako velkoplošného území s nejvyšším stupněm ochrany.
· S plánovanými masivními výsadbami mladých stromků v dosud „bezzásahových oblastech“, včetně lokalit s dostatečným přirozeným zmlazením. Hrozí tím likvidace důkazů o tom, že se les po kůrovcové gradaci může obnovit přirozeným vývojem, ale i plýtvání finančními prostředky.
· S realizací projektů „tvrdé turistiky“ v oblasti I. a II. zón a s nekontrolovaným budováním sítě nových turistických cest v centrální oblasti Šumavy, okolo kterých mají být vykáceny ochranné 100 metrové koridory.
· S potlačením role vědců v Radě NPŠ. Rekonstrukce Rady NPŠ vede ke zrušení nezávislé vědecké sekce a ke snížení počtu zástupců vědeckých institucí. Hrozí, že tímto uspořádáním zcela převládne ekonomický a populistický názor na vedení NPŠ prosazovaný současným ředitelem. Důsledky takového typu managementu mohou být z hlediska ochrany přírody trvalé a mohou vést k nevratnému poškození cenných ekosystémů a biotopů, které povede ke ztrátě mezinárodní prestiže NPŠ i celé ochrany přírody v České republice.
· Se snahou o stažení, nebo alespoň pozdržení, žádosti o „Diplom Rady Evropy“, která jasně deklaruje snahu rezignovat na moderní principy ochrany přírody. NPŠ zatím splňuje na podstatné části svého území předpoklady pro zařazení do prestižní kategorie IUCN II (International Union for Conservation of Nature). V rámci střední Evropy se Šumava řadí mezi nejrozsáhlejší a současně nejcennější území, kde se vyskytují jedinečné biotopy, vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů. Jako vědci a odborníci se domníváme, že na území NPŠ by měly být zohledňovány a využívány aktuální vědecké poznatky ochrany kulturního a přírodního dědictví a především respektován účel, pro který byl NPŠ zřízen. Jinak hrozí porušení principů a etiky ochrany přírody obecně.
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
předsedkyně ČSPE