Založení České společnosti pro ekologii – David Storch
O víkendu 25.-27. dubna 2008 proběhla v Třeboni konference, na níž byla formálně založena Česká společnost pro ekologii (ČSPE). Společností, jež mají v názvu slovo ekologie, je jistě spousta, nicméně nově založená společnost se od nich liší v tom, že jejím cílem je sdružovat odborníky, které se zabývají ekologií jakožto přírodovědnou disciplínou. Platforma, umožňující komunikaci mezi ekology různých disciplín, která by byla zároveň schopna vyjadřovat se fundovaně ke konkrétním problémům z hlediska ekologie jako vědy, až dosud chyběla. Přitom ve světě jsou odborné ekologické společnosti běžné a jejich hlas má často značnou váhu. Příkladem je British Ecological Society (BES), která nově vzniklou ČSPE podpořila poměrně velkorysým grantem.
Konference ukázala, že v české ekologické komunitě skutečně existuje potřeba více vzájemně komunikovat a zároveň v případě potřeby vystupovat více či méně jednotně. Bylo to poznat nejen z počtu účastníků, který překvapil i organizátory, ale hlavně z bouřlivých diskusí o smyslu a fungování ČSPE. Tyto diskuse probíhaly dva večery do pozdních hodin a leccos jsme si při nich vyjasnili, přestože chvílemi se zdálo, že ekologové se nejsou schopni dohodnout ani na tak základní věci, jako co je to vlastně ekologie. Ve skutečnosti to není tak zlé: přestože neexistuje univerzálně uspokojivá definice ekologie (stejně jako třeba neexistuje uspokojivá definice života), všichni, kteří se ekologií zabývají, mají pro její předmět intuitivní porozumění, jakkoli se nemusí vždy shodnout, co ještě do ekologie patří a co je již za jejími hranicemi. Během diskusí vykrystalizovaly tři základní typy aktivit Společnosti – a tedy tři její hlavní cíle.
Prvním je prosté sdružování odborníků, a to nejen ze základního, ale i z aplikovaného výzkumu – tedy nejen vědců z akademických institucí, ale i pracovníků národních parků, CHKO a dalších institucí věnujících se aplikaci poznatků ekologické vědy a výzkumu. Ekologie je široká disciplína, a tak není vzácné, že si ekologové různých disciplín nejen nerozumí, ale třeba se ani v životě nepotkali, přestože pracují pár desítek kilometrů od sebe. Zvlášť velká bariéra existuje mezi ekosystémovou ekologií na jedné straně a ekologií populací a společenstev na straně druhé (o organismální ekologii a evoluční ekologii, která stojí stranou těchto proudů, ani nemluvě). Zatímco první směr se věnuje „provozu“ a fungování ekosystémů, pro druhý směr je charakteristický zájem o to, kde jsou které organismy, kolik jich tam je a proč. Přitom všichni tuší, že tyto věci spolu nějak souvisí a že lze nacházet styčné body a vzájemnou inspiraci. Česká společnost pro ekologii chce vzájemnou komunikaci podporovat hlavně pořádáním pravidelných konferencí, podobných, jako byla tato. Příští konference bude za rok v Olomouci a další konference budou zřejmě následovat ve dvouletých intervalech. Klíčová je samozřejmě účast studentů.
Druhým cílem společnosti je vystupování navenek coby odborná platforma, která se může a má vyjadřovat ke konkrétním ekologickým problémům z hlediska ekologie jako přírodovědecké disciplíny. ČSPE přitom nemá v úmyslu suplovat roli nejrůznějších environmentálních organizací; jejím cílem by tedy nemělo být ani tak poukazování na konkrétní problémy, ale spíše jejich nezávislé odborné posuzování. Mechanismus tohoto posuzování byl předmětem celkem dlouhé diskuse – je totiž zřejmé, že o odborných záležitostech nelze jednoduše hlasovat, takže stanoviska ČSPE bude muset vyjadřovat její výbor na základě posouzení expertními komisemi. Výbor ČSPE byl na konferenci zvolen ve složení: Hana Šantrůčková (kterou si pak výbor jednomyslně zvolil předsedkyní), Miloslav Devetter , David Storch, Jan Šuspa Lepš, Tomáš Herben, Miroslav Svoboda a Ivan Rynda.
Třetím cílem ČSPE je popularizace ekologie a ekologických poznatků. Nejde ani tak o environmentální vzdělávání, které s větším či menším úspěchem prosazuje řada organizací, ale popularizace ekologie jako vědy a podpora programů pro výuku ekologie na středních a vysokých školách. Ekologie se učí všude možně, ale obecné povědomí o jejím obsahu je nedostatečné a často zavádějící. Je otázka, do jaké míry to může změnit nově vzniklá společnost, ale alespoň jakousi koordinaci jinak roztříštěných snah by zajistit mohla.
Konference trvala od pátečního poledne do nedělního poledne a přestože jejím smyslem bylo hlavně formálně založit společnost a ujasnit si, k čemu by měla být a jak by měla fungovat, většinu času zabrala vystoupení účastníků. Bylo na nich sympatické, že velká část řečníků ani tak nepopisovala, na co všechno přišli, ale snažila se představit svůj obor či směr výzkumu ostatním účastníkům. Ukázalo se, že si opravdu máme co říci, takže lze doufat, že Česká společnost pro ekologii půjde tím směrem, který byl na konferenci vytyčen.
David Storch, Centrum pro teoretická studia UK a AVČR a Katedra ekologie PřF UK